Rezistence

Zásadním problémem je nesporně schopnost bakterií přizpůsobovat se a získávat postupem času odolnost vůči působení antibiotik. Proto musí být vyvíjena neustále nová séra, nové vakcíny a nová antibiotika. Mikrobiální organismy získávají imunitu vůči antibiotikům zcela přirozeně, podobně, jako můžeme imunitu posilovat například vitamíny. Je to prostě neustávají boj pozitivních a negativních látek a mikroorganismů v lidském těle.

Narušení mikroflóry

Antibiotické látky mají i další negativní vlivy na naše organismy a jedním z nich je určité poškození mikroflóry žaludku a trávícího systému. Tento problém není nijak alarmující, tělo dokáže tyto partie po léčbě znovu posílit, ale mohou se vyskytnout poměrně nepříjemné zažívací potíže.  

Antibiotika v potravinách

Bohužel s velkým boomem antibiotik a vkládání obrovských nadějí do nich, byla používána a mnohdy dodnes jsou, nadměrně a to nejen u člověka. Ještě donedávna se tyto látky aplikovaly také chovaným zvířatům, se snahou získat odolnější jedince. Výsledkem však bylo a je přibývání antibiotik v potravinách živočišného původu, tedy v naší podstatné složce stravy. Naštěstí si i tito chovatelé uvědomili, že přínos antibiotik pro dobytek a domácí zvířata není až takový, a od těchto metod krmení bylo upuštěno.

Antibiotika tedy skutečně mají i své negativní účinky a jejich nadměrné požívání vede nezřídka k získání opačné imunity. Ta se projevuje tak, že se tělo jen těžko brání infekčním chorobám a škodlivé bakterie získávají odolnost. Používejte antibiotika skutečně jen na doporučení lékaře, při nemocech, pro které jsou určené. Při rýmě, kašli či chřipce velký význam nemají.