vyhledávání chci novinky o zdraví

Draslík - 01.08.2011

Zajišťuje stabilitu vnitřního prostředí našeho organismu, správnou funkci srdce, nervového i svalového systému. Při jeho nedostatku nás mohou trápit bolesti hlavy, ospalost, slabost, svalové křeče i nepravidelný srdeční rytmus. Řeč je o měkkém stříbrolesklém kovu, draslíku.

Největší část z celkového množství draslíku lidského těla se skrývá v buňkách – 98 % - v podobě kladně nabitého iontu. Jde o nejrozšířenější minerál v organismu, spolu se sodíkem nutný k životu buňky.

Pro správnou činnost srdce…

Pro svou schopnost vyvažovat interní prostředí organismu je draslík nezbytný prakticky pro jakoukoli funkci probíhající v lidském těle.

Podílí se na vedení vzruchu, na dráždivosti svalů, metabolismu cukrů, správné činnosti srdce, pomáhá udržovat osmotický tlak, reguluje metabolismus kyslíku v mozku.

Výčet přínosů ale pokračuje: schopnost udržet napětí svalů, snižování krevního tlaku, zvyšování objemu moči, odstranění únavy, pomoc při snášení vysokých klimatických teplot, prospěšnost nervovým buňkám, snižování rizika mrtvice, příznivé účinky na kosti a zabraňování vzniku ledvinových kamenů – to vše má draslík v popisu práce.

Jíte zdravě s podílem ovoce a zeleniny? Dáte si občas banány, sušené meruňky, vejce, obilné klíčky nebo brambory? Pijete pomerančový džus? Pak se vám rizika spojená s nedostatkem draslíku vyhnou. V důsledku bývá někdy nedostatek tohoto prvku i životně nebezpečný.

Hrozba srdeční zástavy

Jsou to ledviny, které přísně regulují hladinu draslíku v krvi. Jak upozorňují odborníci, větší odchylka koncentrace kadmia od optimálních hodnot může vážně ohrozit naše zdraví. Poruchy srdečního rytmu v důsledku zvýšené nebo snížené hladiny draslíku nejsou bohužel nijak vzácné.

Při nedostatku draslíku na sobě můžeme pozorovat množství příznaků. Objevují se bolesti hlavy, ospalost, slabost nebo svalové křeče, nepravidelný srdeční rytmus. Jmenovány bývají i otoky, zácpa, bolesti v břichu. Tyto příznaky se mohou vyskytnout například u alkoholiků, při silném zvracení, u poruch příjmu potravy (anorexie a bulimie), některých onemocnění ledvin a u srdečního selhání.

Banány, meruňky, obilné klíčky a spol.

Lékaři uklidňují: Příjem draslíku v běžné stravě je dostačující. Zvýšená dávka je doporučována u starých lidí jako prevence chronických onemocnění, zvláště srdce. Dospělí by denně měli přijmout 2 až 4 gramy kadmia, děti asi o gram méně. Draslík je hojně rozšířen nejen v potravinách, ale i v okolním prostředí. Je to právě sloučina draslíku - draselný ledek - která nechvalně proslula coby zemědělské hnojivo. Samotný draslík se používá na výrobu nejrůznějších slitin či syntetických pracích a čistících prostředků. Je dostupný téměř z každého pokrmu. Nejbohatšími potravinovými zdroji draslíku jsou banány, sušené meruňky, brambory či pomerančový džus.

Orientační hodnoty množství draslíku v jednotlivých potravinách přináší tabulka:

· Banán, střední

· Brambory 100 g

· Jablka 100 g

· Kuře 100 g

· Houby 100 g

· Obilné klíčky 100 g

· Vejce střední 100 g

· Hovězí maso 100 g

· Květák 100 g

· Losos 100 g

· Kapusta 100 g

· Slunečnicová semena 30g

450 mg
570 mg
100 mg
320 mg
470 mg
800 mg
250 mg
330 mg
350 mg
520 mg
380 mg
200 mg

Podstatná je rovnováha

I nadbytek kadmia v organismu škodí, vzniká takzvaná hyperkalémie. Pokud je draslíku v našem organismu vyšší množství než je třeba, můžeme pociťovat brnění, štípání či mravenčení v končetinách, pocity slabosti, někdy se objevuje i zvracení a průjmy. Příčiny těchto obtíží jsou velmi pestré, pro jejich specifikaci a odstranění bychom se měli obrátit na lékaře. Hyperkalémie se může objevit při užívání diuretik, látek, které zvyšují tvorbu moči v ledvinách, zvláště v kombinaci s některými léky proti vysokému krevnímu tlaku. Vysoké hladiny draslíku hrozí také u chronického ledvinového selhání, při nedostatečném vylučování hormonu aldosteronu, při rozkladu červených krvinek (hemolýze), při popáleninách či při užívání vyšších než osmnáctigramových dávek draslíku denně.

Správná hladina draslíku v krvi je velmi důležitá. Nízké i vysoké dávky mohou škodit srdci, proto bychom podávání přípravků obsahující kadmium měli konzultovat s lékařem či lékárníkem.

Dostatečný příjem draslíku musí dodržovat aktivní vytrvalostní sportovci. V nabídce mají širokou škálu iontových nápojů. Odborníci na výživu upozorňují: "Závodník při maratonu musí doplňovat nejen tekutiny, ale i minerály, jejichž ztráty jsou při vydatném pocení neméně významné. Jednou z příčin svalových křečí při těchto závodech může být právě snížená hladina draslíku v krvi."

Několik dalších informací

Draslík, chemická značka K, (lat. Kalium)je velmi důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organizmech.

Výskyt v přírodě
Díky jeho velké reaktivitě se v přírodě setkáváme pouze se sloučeninami draslíku. Ve všech svých sloučeninách se vyskytuje pouze v mocenství K⁺.
Draslík je bohatě zastoupen na Zemi i ve vesmíru. Předpokládá se, že zemská kůra obsahuje 2,0 – 2,4 % draslíku. Průměrný obsah v mořské vodě činí přibližně 380 mg K/l. Ve vesmíru se předpokládá výskyt 1 atomu draslíku na přibližně 10 milionů atomů vodíku.
Kromě významného podílu draslíku v mořské soli jej nalézáme také téměř ve všech podzemních minerálních vodách.
Z minerálů, obsažených v zemské kůře je nejznámější sylvín, chemicky chlorid draselný, KCl. Významný je také dusičnan draselný KNO₃, zvaný ledek draselný.
Draslík spolu se sodíkem patří mezi biogenní prvky a poměr jejich koncentrací v buněčných tekutinách je významným faktorem pro zdravý vývoj organizmu. Obvykle je zdůrazňována významná role draslíku, naopak vysoká konzumace sodných solí je pokládána za zdraví ohrožující.
Elementární draslík se průmyslově vyrábí elektrolýzou roztaveného chloridu nebo hydroxidu draselného. Materiálem katody je obvykle železo, anoda je grafitová. Dalším produktem elektrolýzy je plynný chlór, který bývá obvykle ihned dále použit pro chemickou syntézu.

Vzhledem ke své mimořádné nestálosti a reaktivitě se čistý kovový draslík prakticky využívá pouze minimálně. Ve výjimečných případech je používán k redukčním reakcím v organické syntéze nebo analytické chemii.

Sloučeniny a jejich využití

V chemických sloučeninách se draslík vyskytuje pouze jako kladně jednomocný K⁺. Mezi sloučeniny zásadního významu patří tyto chemické látky:

§ Reakcí draslíku s kyslíkem vzniká silné oxidační činidlo - superoxid draselný KO₂: K + O₂ → KO₂

§ Reakce draslíku s vodou vede ke vzniku mimořádně silně zásadité sloučeniny, hydroxidu draselného KOH. Je to bezbarvá, hygroskopická, silně leptavá látka, která rozpouští i sklo a porcelán. Je velmi dobře rozpustný ve vodě, při jeho rozpouštění se uvolňuje značné množství tepla a vzniklý roztok se zahřívá. Využívá se např. při výrobě mýdel či léčiv, ale uplatňuje se samozřejmě i v laboratoři.

§ Uhličitan draselný, starším názvem potaš K₂CO₃ se používá převážně při výrobě skla, v textilním a papírenském průmyslu.

§ Dusičnan draselný KNO₃, (draselný ledek)je velmi účinným draselným hnojivem a zároveň nalézá využití v pyrotechnice jako silné oxidační činidlo.

Zdroj: Spokojená rodina

Sdílej na: